MIROSLAV "KAZAN" NEUBAUER (*1963)

V den ničivého zemětřesení v Nepálu (tedy 25.4.2015) byl zrovna na treku kolem Annapurny. Nacházel se asi ve výšce 3 600 m nedaleko obce MANANG 3540 m. Půl dne cesty před obcí je přesně v poledne zastihlo zemětřesení o síle 7,8 stupňů.

Jaký jsi měl pocit, když přišly otřesy?

Houpání bylo tak silné, že jsem si myslel: „Utrhl se s námi svah“. Vyděsil jsem se. Ale pak jsme vzhlédl na velehory a hned se uklidnil. Svah držel. Ne však kameny a začala padat první sněhová lavina, pak druhá. Otevřelo se přírodní divadlo, které se nedá naplánovat a proto je tak fascinující.

Jak probíhaly následující dny?

Bez signálu a informací klidně. Selský rozum říkal - co mělo spadnout spadlo, tak jdeme s velkou opatrností dál. Po čtyřech dnech jsme dostali sms o hrůzách zemětřesení.

Viděl jsi na vlastní oči napáchané škody?

Ano, ve městě Jomson jsme viděli velký kus zesunuté země a s ní domy a stržený most.

Bylo tyto zážitky, které jsi na této cestě zažil, k něčemu dobré? Poznamenaly nějak Tvé uvažování?

Určitě. Téměř nic nemusí být hned. Co dnes vidím jako špatné se po několika dnech ukáže jako štěstí.

(sobota 21.11. Dělnický dům, scéna Kotlík, 15:00 hod., MIROSLAV NEUBAUER a TAŤÁNA ZAVŘELOVÁ: ZEMĚTŘESENÍ V NEPÁLU)